10.03.2023 - Pprava automobilu na jaro

Zkontrolujte letn pneumatiky

idii maj povinnost pouvat zimn pneumatiky v obdob od 1. listopadu do 31. bezna.
... cel lnek
04.02.2019 - Pe o automobil v zim

Kvalitn zimn obut

Ano, tohle jste bhem leton zimy slyeli zcela jist u stokrt. Ale nejde to znov
... cel lnek
11.01.2017 - Zimn kapalina do ostikova

Znte tu situaci, kdy si v zimnm obdob sednete do svho vozidla a pro lep vhled skrze eln okno ostikova a ono nic? V tom p
... cel lnek
07.11.2016 - Vbava pi cest do zahrani

Bulharsko
Vechna vozidla, krom motocykl, mus bt vybavena hascm pstrojem. Reflexn vesta je povinn pro k
... cel lnek
07.11.2016 - Pprava vaeho auta na zimu

Sv auto muste na zimu pipravit. Tato pprava se tk pedevim vmny pneumatik. Tato povinnost plat od 1. listopadu.

S
... cel lnek
20.08.2015 - Originln dl nebo nhrada stejn kvality?

V nkterch mdich se objevuje kritika levnch autodl pochzejcch od jinch vrobc ne od vrobc originlnch dl. (dl pouv
... cel lnek
08.06.2015 - Jak a kdy mnit olej

Vrobce neposlouchejte, rad odbornci. Olej v motoru mte astji, ne pedepisuj vrobci, protoe dlouh intervaly mezi vmnami mo
... cel lnek
03.06.2015 - Ekologick da za pihlen osobnho vozidla starho deseti let

Poet aut, za kter budou muset majitel pi pevodu zaplatit jednorzov ekologick poplatek, se roz o 1,2 milionu. Nov pjde o 1
... cel lnek
31.03.2015 - OI kontrolovala sten tachometr v autobazarech

Dv tetiny autobazar poruuj pedpisy, zjistila esk obchodn inspekce (OI). Pi kontrolch odhalila tachometry stoen o stovky t
... cel lnek
17.03.2015 - Mnit i nemnit? To otzka.

Majitel aut s dosluhujcmi zimnmi pneumatikami asto odkldaj jejich pezut na letn, aby dojezdili zbytek vzorku. Je to riskantn
... cel lnek
23.02.2015 - Pokuta doraz i z Britnie. Evropa propojuje registry.

Evropsk parlament na zasedn ve trasburku schvlil nov prvn rmec ochrany osobnch dat pro peshranin vmnu informac o doprav
... cel lnek
16.02.2015 - Tiscm idi hroz ztrta pojitn auta

Jedn se o auta majc v registru vozidel a ve velkm technickm prkazu stle statut tzv. polopevodu, nebo majitel auto na sebe pi
... cel lnek

Rady motoristm


Nejnovj lnky Jak bezpen jezdit

Oi idie jsou nejdleitjm smyslovm orgnem.

Oi idie jsou nejdleitjm smyslovm orgnem. Pi zen jsou i nejvce zateny. Pes ti tvrtiny vjem vstupuje do mozku prostednictvm svtelnch paprsk. Ze stnice jsou podnty peneny do zrakovho centra v mozku. Jen tento penos trv asi 0,2 sekundy.

Oko se skld asi ze 7 milion pk a 130 milion tyinek. pky jsou hust shromdny v centru zornho pole, zejmna ve lut skvrn, vyuvan pi podrobnm sledovn okolnch pedmt. Tato st oka vysl do mozku detailn informaci o pozorovanch vcech. Pobl lut skvrny le skvrna slep. Slepou skvrnu tvo na oku nepatrn bod, kterm st do stnice zrakov nerv a vyivujc cvy. V jejm mst je oko skuten slep. Dky tomu, e lovk m oi dv, nevidn v tto oblasti pi pmm pohledu nevnmme. Kad idi je ovem mus mt na zeteli, zejmna pi vjdn do kiovatky. Ono nkdy opomjen otoen hlavy me spolen s A-sloupky zvit zakryt prostor a pehldnut chodce, cyklisty nebo jinho vozidla je vce ne pravdpodobn.

Kadou vteinu na lidsk smysly navc psob doslova pval podnt a informac. Pokud jejich mnostv pevedeme do potaov matematiky dostaneme se k slu kolem 3 000 000 bit (2,86 Mbit) kadou sekundu. Lidsk mozek je pitom schopen za sekundu zpracovat nejvce 16 bit. Ovem ani toto slo nen konen, protoe skuten mnostv zpracovanch a zachycench informac z dopravy zvis na schopnosti koncentrace a pozornosti. Experimentlnm menm rozsahu pozornosti se zjistilo, e zdrav a odpoat lovk je schopen souasn zachytit za 0,1 0,2 sekundy zhruba est podnt. Ale pozor! Za jzdy motorovm vozidlem v zvislosti na rychlosti, podmnkch a sloitosti dopravn situace se tento poet snil na dva a ti podnty!

Na svch cestch se navc kad idi setkv se zrakovmi klamy. Ty jsou vraznj zejmna pi vnmn velikosti a smru, prostoru. V zvislosti na skladb okol tak meme relativn mrn stoupn vnmat jako velmi prudk, zejmna po del jzd klesnm v horskch oblastech. Vnmn prostorovch vztah ovlivuje i rychlost jzdy. Pi vysokch rychlostech nabvaj mn zkuen idii dojmu zuujc se silnice a nemvaj jistotu, zda auto ped nimi stoj nebo jede. Pi rychlosti 100 km/h tvo vse zornho pole pouhch 40. To znamen, e to co se nachz vn tto vsee ji idi neregistruje. Ten kdo si nejrznj optick klamy a zuujc se hel zornho pole neuvdomuje pak me nap. pi pedjdn reagovat nesprvn a mnohdy i velmi rizikov. Tito idii se tla na vz ped nimi, nebo se s uritm zpodnm klon k domnnce, e pro pedjet nemaj dostatek msta.

Vnmn dopravn situace je pak vdy zleitost zcela osobn, poznamenanou jedinenost kadho z ns. Pedstavuje vbr mezi tm, co dopravn situace k vnmn nabz a tm, co idi me, chce a potebuje vnmat. Vybrat sprvn z dopravnho ruchu na kiovatce to nejdleitj bv jin u mn zkuench, citov labilnch, unavench a zkostnch idi ne u idi vyzrlch, zkuench, citov vyrovnanch, odpoatch a klidnch. V kadm ppad to ovem dokazuje dleitost dodrovn zkladnch pravidel a u tch legislativnch (zejm. nejvy dovolen rychlosti), nebo obecn doporuovanch, nap. o bezpen vzdlenosti mezi vozidly.

Kad idi by ml vdt, e jeho odhad vzdlenosti protijedoucho vozidla bv nespolehliv. douc je proto znt alespo piblinou dlku drhy potebnou pro bezpen pedjet, nap. vozidlo jedouc rychlost 30 km/h je pi rychlosti 60 km/h pedjdno po drze 60 m dlouh. Stejn dleit je mt stle na pamti brzdnou drhu, kter je potebn pro zastaven vozidla. Nezapomnejte, e brzdn drha s rychlost vozidla roste, o mokr i zledovatl vozovce nemluv.


Vloeno: 2010-04-14
automobily-nahradnidily.cz