25.08.2025 - Jak jsou nejastj podvody pi prodeji ojetch aut?

Pozen ojetho vozu me bt vhodn, ale zrove skrv urit rizika. Ne vichni prodejci toti hraj fr a asto se sna zakrt s
... cel lnek
15.08.2025 - Jak poznat opoteben tlumie a pruiny?

Lto je as vlet, pln naloenho auta a dlouhch cest na dovolenou. A prv v takovch chvlch dostv podvozek nejvce zabrat. Tlu
... cel lnek
04.08.2025 - Kontrola pojistek v aut

Nejde rdio, svtla nebo centrln zamykn? asto za tm stoj jedin drobnost vadn pojistka. Zkontrolovat ji pitom zvldnete sami
... cel lnek
09.07.2025 - Jzda v deti tipy pro bezpenou jzdu

Meteorologov ns varuj ped vydatnmi deti a tak stoji za to si pipomenout, jak d隝 zsadn ovlivuje jzdn podmnky. Zhoren vi
... cel lnek
25.06.2025 - Letn sms do ostikova

Lto je tu a s nm i muky na skle, prach z cest a pinav eln sklo. Sprvn letn sms do ostikova vm pome udret eln sklo d
... cel lnek
17.06.2025 - Jak pipravit auto na dovolenou?

Chystte se letos na dovolenou autem a chcete mt jistotu, e cesta probhne bez problm? Pipravili jsme pro vs pehledn seznam vc
... cel lnek
28.05.2025 - Jak se vyhnout peht interiru auta

Znme to vichni po horkm dni nastoupme do auta a interir pipomn rozplenou troubu. Existuje ale jednoduch cesta, jak tomu jed
... cel lnek
26.05.2025 - Vhody pouvn autoplachty v lt

Letn horka se bl a tak urit stoj za to pipomenout, e autoplachta nen jen zimn zleitost ale e i bhem horkch letnch ms
... cel lnek
22.05.2025 - Jak se vyhnout znehodnocen paliva pi dlouhm stn?

Vdli jste, e pi dlouhm odstaven auta me benzn nebo nafta postupn ztrcet sv vlastnosti? Me dojt k usazovn neistot, s
... cel lnek
06.05.2025 - Nejastj chyby pi jzd na dlnici

Doba vlet je v plnm proudu a dlnice se tak pomalu stvaj nam druhm domovem. Obas se tak kad z ns dopust njak t chybiky
... cel lnek
05.05.2025 - Tipy pro jzdu v kolon

Na silnicch prv zan sezona rznch oprav a omezen a s tm spojench kolon. Mme pro vs pr praktickch tip, jak bhem ekn v
... cel lnek
30.04.2025 - Jak snit spotebu pi kadodennm dojdn?

Kadodenn dojdn do prce nemus vdy znamenat vysok ty za palivo. Sta pr jednoduchch trik a budete jezdit spornji a efek
... cel lnek

Rady motoristm


Nejnovj lnky Jak bezpen jezdit

Oi idie jsou nejdleitjm smyslovm orgnem.

Oi idie jsou nejdleitjm smyslovm orgnem. Pi zen jsou i nejvce zateny. Pes ti tvrtiny vjem vstupuje do mozku prostednictvm svtelnch paprsk. Ze stnice jsou podnty peneny do zrakovho centra v mozku. Jen tento penos trv asi 0,2 sekundy.

Oko se skld asi ze 7 milion pk a 130 milion tyinek. pky jsou hust shromdny v centru zornho pole, zejmna ve lut skvrn, vyuvan pi podrobnm sledovn okolnch pedmt. Tato st oka vysl do mozku detailn informaci o pozorovanch vcech. Pobl lut skvrny le skvrna slep. Slepou skvrnu tvo na oku nepatrn bod, kterm st do stnice zrakov nerv a vyivujc cvy. V jejm mst je oko skuten slep. Dky tomu, e lovk m oi dv, nevidn v tto oblasti pi pmm pohledu nevnmme. Kad idi je ovem mus mt na zeteli, zejmna pi vjdn do kiovatky. Ono nkdy opomjen otoen hlavy me spolen s A-sloupky zvit zakryt prostor a pehldnut chodce, cyklisty nebo jinho vozidla je vce ne pravdpodobn.

Kadou vteinu na lidsk smysly navc psob doslova pval podnt a informac. Pokud jejich mnostv pevedeme do potaov matematiky dostaneme se k slu kolem 3 000 000 bit (2,86 Mbit) kadou sekundu. Lidsk mozek je pitom schopen za sekundu zpracovat nejvce 16 bit. Ovem ani toto slo nen konen, protoe skuten mnostv zpracovanch a zachycench informac z dopravy zvis na schopnosti koncentrace a pozornosti. Experimentlnm menm rozsahu pozornosti se zjistilo, e zdrav a odpoat lovk je schopen souasn zachytit za 0,1 0,2 sekundy zhruba est podnt. Ale pozor! Za jzdy motorovm vozidlem v zvislosti na rychlosti, podmnkch a sloitosti dopravn situace se tento poet snil na dva a ti podnty!

Na svch cestch se navc kad idi setkv se zrakovmi klamy. Ty jsou vraznj zejmna pi vnmn velikosti a smru, prostoru. V zvislosti na skladb okol tak meme relativn mrn stoupn vnmat jako velmi prudk, zejmna po del jzd klesnm v horskch oblastech. Vnmn prostorovch vztah ovlivuje i rychlost jzdy. Pi vysokch rychlostech nabvaj mn zkuen idii dojmu zuujc se silnice a nemvaj jistotu, zda auto ped nimi stoj nebo jede. Pi rychlosti 100 km/h tvo vse zornho pole pouhch 40. To znamen, e to co se nachz vn tto vsee ji idi neregistruje. Ten kdo si nejrznj optick klamy a zuujc se hel zornho pole neuvdomuje pak me nap. pi pedjdn reagovat nesprvn a mnohdy i velmi rizikov. Tito idii se tla na vz ped nimi, nebo se s uritm zpodnm klon k domnnce, e pro pedjet nemaj dostatek msta.

Vnmn dopravn situace je pak vdy zleitost zcela osobn, poznamenanou jedinenost kadho z ns. Pedstavuje vbr mezi tm, co dopravn situace k vnmn nabz a tm, co idi me, chce a potebuje vnmat. Vybrat sprvn z dopravnho ruchu na kiovatce to nejdleitj bv jin u mn zkuench, citov labilnch, unavench a zkostnch idi ne u idi vyzrlch, zkuench, citov vyrovnanch, odpoatch a klidnch. V kadm ppad to ovem dokazuje dleitost dodrovn zkladnch pravidel a u tch legislativnch (zejm. nejvy dovolen rychlosti), nebo obecn doporuovanch, nap. o bezpen vzdlenosti mezi vozidly.

Kad idi by ml vdt, e jeho odhad vzdlenosti protijedoucho vozidla bv nespolehliv. douc je proto znt alespo piblinou dlku drhy potebnou pro bezpen pedjet, nap. vozidlo jedouc rychlost 30 km/h je pi rychlosti 60 km/h pedjdno po drze 60 m dlouh. Stejn dleit je mt stle na pamti brzdnou drhu, kter je potebn pro zastaven vozidla. Nezapomnejte, e brzdn drha s rychlost vozidla roste, o mokr i zledovatl vozovce nemluv.


Vloeno: 2010-04-14
automobily-nahradnidily.cz