02.04.2025 - Sprvn pe o disky

Disky kol nejsou jen estetickou zleitost jejich sprvnou p prodloute jejich ivotnost a zvte bezpenost svho vozu. Pin
... cel lnek
27.03.2025 - Kdy je nejlep as na servis klimatizace?

I kdy klimatizaci v aut asto eme a s prvnmi letnmy vedry, ideln as na jej servis je prv te jet ped nstupem horkc
... cel lnek
20.03.2025 - Jarn doplky do auta

Jaro je tady a s nm pichz ideln as na pehled jarnch autodoplk, kter by ve vaem vozidle urit nemly chybt.


... cel lnek
25.02.2025 - Jarn drba automobilu

S prvnm oteplenm a blcm se koncem zimy pomalu nastv as na jarn drbu vaeho vozidla. 🛠 Na co se tedy zamit?
... cel lnek
19.02.2025 - Nabjeky autobateri mjte jistotu i v mrazu

Zima um bt neprosn hlavn pro vai autobaterii. Pokud nechcete jednoho mrazivho rna zat pi startovn nemil pekvapen, mm
... cel lnek
11.02.2025 - Jak chrnit auto ped extrmnmi mrazy?

Jak chrnit auto ped extrmnmi mrazy?

Zima nepolevuje a tak stoj za to si pipomenout, jak vae auto ped zim
... cel lnek
22.01.2025 - Nejastj chyby pi tankovn paliva

Nejastj chyby pi tankovn paliva a jak se jim vyhnout

Tankovn se me zdt jako rutinn kol ale i tady
... cel lnek
13.01.2025 - Jak vybrat ten sprvn olej?

Vbr sprvnho oleje: Typy motorovch olej a jak vybrat ten nejvhodnj

Kvalitn motorov olej zajiuje hladk
... cel lnek
Vesel Vnoce a astn nov rok 2025

Dkujeme Vm za spoluprci v uplynulm roce a pejeme Vm klidn proit vnonch svtk a mnoho spch v novm roce.
... cel lnek
20.12.2024 - Kontrola tlaku v pneumatikch

Pro je dleit (nejen) v zim pravideln kontrolovat tlak v pneumatikch?

Zima je pro automobilisty obdob
... cel lnek
09.12.2024 - Provoz dieselu v zim

Diesel v zim: Jak zabrnit problmm s naftou?

Dieselov motory maj mnoho vhod, ni spotebou ponaje a vym
... cel lnek
02.12.2024 - Jak si poradit se zamrzlm zmkem

Jak si u auta poradit se zamrzlm zmkem nebo dvemi

Zamrzl zmky nebo dvee mohou bhem zimy as od asu postihnou
... cel lnek

Rady motoristm


Nejnovj lnky Jak bezpen jezdit

Oi idie jsou nejdleitjm smyslovm orgnem.

Oi idie jsou nejdleitjm smyslovm orgnem. Pi zen jsou i nejvce zateny. Pes ti tvrtiny vjem vstupuje do mozku prostednictvm svtelnch paprsk. Ze stnice jsou podnty peneny do zrakovho centra v mozku. Jen tento penos trv asi 0,2 sekundy.

Oko se skld asi ze 7 milion pk a 130 milion tyinek. pky jsou hust shromdny v centru zornho pole, zejmna ve lut skvrn, vyuvan pi podrobnm sledovn okolnch pedmt. Tato st oka vysl do mozku detailn informaci o pozorovanch vcech. Pobl lut skvrny le skvrna slep. Slepou skvrnu tvo na oku nepatrn bod, kterm st do stnice zrakov nerv a vyivujc cvy. V jejm mst je oko skuten slep. Dky tomu, e lovk m oi dv, nevidn v tto oblasti pi pmm pohledu nevnmme. Kad idi je ovem mus mt na zeteli, zejmna pi vjdn do kiovatky. Ono nkdy opomjen otoen hlavy me spolen s A-sloupky zvit zakryt prostor a pehldnut chodce, cyklisty nebo jinho vozidla je vce ne pravdpodobn.

Kadou vteinu na lidsk smysly navc psob doslova pval podnt a informac. Pokud jejich mnostv pevedeme do potaov matematiky dostaneme se k slu kolem 3 000 000 bit (2,86 Mbit) kadou sekundu. Lidsk mozek je pitom schopen za sekundu zpracovat nejvce 16 bit. Ovem ani toto slo nen konen, protoe skuten mnostv zpracovanch a zachycench informac z dopravy zvis na schopnosti koncentrace a pozornosti. Experimentlnm menm rozsahu pozornosti se zjistilo, e zdrav a odpoat lovk je schopen souasn zachytit za 0,1 0,2 sekundy zhruba est podnt. Ale pozor! Za jzdy motorovm vozidlem v zvislosti na rychlosti, podmnkch a sloitosti dopravn situace se tento poet snil na dva a ti podnty!

Na svch cestch se navc kad idi setkv se zrakovmi klamy. Ty jsou vraznj zejmna pi vnmn velikosti a smru, prostoru. V zvislosti na skladb okol tak meme relativn mrn stoupn vnmat jako velmi prudk, zejmna po del jzd klesnm v horskch oblastech. Vnmn prostorovch vztah ovlivuje i rychlost jzdy. Pi vysokch rychlostech nabvaj mn zkuen idii dojmu zuujc se silnice a nemvaj jistotu, zda auto ped nimi stoj nebo jede. Pi rychlosti 100 km/h tvo vse zornho pole pouhch 40. To znamen, e to co se nachz vn tto vsee ji idi neregistruje. Ten kdo si nejrznj optick klamy a zuujc se hel zornho pole neuvdomuje pak me nap. pi pedjdn reagovat nesprvn a mnohdy i velmi rizikov. Tito idii se tla na vz ped nimi, nebo se s uritm zpodnm klon k domnnce, e pro pedjet nemaj dostatek msta.

Vnmn dopravn situace je pak vdy zleitost zcela osobn, poznamenanou jedinenost kadho z ns. Pedstavuje vbr mezi tm, co dopravn situace k vnmn nabz a tm, co idi me, chce a potebuje vnmat. Vybrat sprvn z dopravnho ruchu na kiovatce to nejdleitj bv jin u mn zkuench, citov labilnch, unavench a zkostnch idi ne u idi vyzrlch, zkuench, citov vyrovnanch, odpoatch a klidnch. V kadm ppad to ovem dokazuje dleitost dodrovn zkladnch pravidel a u tch legislativnch (zejm. nejvy dovolen rychlosti), nebo obecn doporuovanch, nap. o bezpen vzdlenosti mezi vozidly.

Kad idi by ml vdt, e jeho odhad vzdlenosti protijedoucho vozidla bv nespolehliv. douc je proto znt alespo piblinou dlku drhy potebnou pro bezpen pedjet, nap. vozidlo jedouc rychlost 30 km/h je pi rychlosti 60 km/h pedjdno po drze 60 m dlouh. Stejn dleit je mt stle na pamti brzdnou drhu, kter je potebn pro zastaven vozidla. Nezapomnejte, e brzdn drha s rychlost vozidla roste, o mokr i zledovatl vozovce nemluv.


Vloeno: 2010-04-14
automobily-nahradnidily.cz