02.04.2025 - Sprvn pe o disky

Disky kol nejsou jen estetickou zleitost jejich sprvnou p prodloute jejich ivotnost a zvte bezpenost svho vozu. Pin
... cel lnek
27.03.2025 - Kdy je nejlep as na servis klimatizace?

I kdy klimatizaci v aut asto eme a s prvnmi letnmy vedry, ideln as na jej servis je prv te jet ped nstupem horkc
... cel lnek
20.03.2025 - Jarn doplky do auta

Jaro je tady a s nm pichz ideln as na pehled jarnch autodoplk, kter by ve vaem vozidle urit nemly chybt.


... cel lnek
25.02.2025 - Jarn drba automobilu

S prvnm oteplenm a blcm se koncem zimy pomalu nastv as na jarn drbu vaeho vozidla. 🛠 Na co se tedy zamit?
... cel lnek
19.02.2025 - Nabjeky autobateri mjte jistotu i v mrazu

Zima um bt neprosn hlavn pro vai autobaterii. Pokud nechcete jednoho mrazivho rna zat pi startovn nemil pekvapen, mm
... cel lnek
11.02.2025 - Jak chrnit auto ped extrmnmi mrazy?

Jak chrnit auto ped extrmnmi mrazy?

Zima nepolevuje a tak stoj za to si pipomenout, jak vae auto ped zim
... cel lnek
22.01.2025 - Nejastj chyby pi tankovn paliva

Nejastj chyby pi tankovn paliva a jak se jim vyhnout

Tankovn se me zdt jako rutinn kol ale i tady
... cel lnek
13.01.2025 - Jak vybrat ten sprvn olej?

Vbr sprvnho oleje: Typy motorovch olej a jak vybrat ten nejvhodnj

Kvalitn motorov olej zajiuje hladk
... cel lnek
Vesel Vnoce a astn nov rok 2025

Dkujeme Vm za spoluprci v uplynulm roce a pejeme Vm klidn proit vnonch svtk a mnoho spch v novm roce.
... cel lnek
20.12.2024 - Kontrola tlaku v pneumatikch

Pro je dleit (nejen) v zim pravideln kontrolovat tlak v pneumatikch?

Zima je pro automobilisty obdob
... cel lnek
09.12.2024 - Provoz dieselu v zim

Diesel v zim: Jak zabrnit problmm s naftou?

Dieselov motory maj mnoho vhod, ni spotebou ponaje a vym
... cel lnek
02.12.2024 - Jak si poradit se zamrzlm zmkem

Jak si u auta poradit se zamrzlm zmkem nebo dvemi

Zamrzl zmky nebo dvee mohou bhem zimy as od asu postihnou
... cel lnek

Rady motoristm


Nejnovj lnky Jak bezpen jezdit

Pedvdav zpsob jzdy

zen motorovch vozidel se ve stle slcm provozu stv m dl tm vce nronj innost. Vtina zvench nrok a pln odpovdnost je pitom kladena prv na idie vkonn prvek v obsluze vozidla. Pitom prv lidsk faktor m na vznik dopravnch nehod nejvt vliv. Ze vech nejrznjch monost jak zvyovat bezpenost silninho provozu je tou nejjednodu a pro kadho snadno dostupnou cestou zat sm u sebe.

Vichni mme na vzniku nebezpench situac svj vt i men podl. Pokud se naume v provozu sprvn pohybovat, a budeme tuto dovednost dle rozvjet, dojde ke znanmu snen monch rizik a zlepen naeho vnmn vznikajcch situac. Nsledkem toho lze oekvat vrazn snen potu dopravnch nehod, usmrcench i hmotnch kod. Zat meme navc okamit.

Pedvdav zpsob jzdy znamen, e idi pln koncentruje svou pozornost na to co se v dopravn situaci, ve kter se prv pohybuje, me stt pedvd, co nastane. Dky tomu me s pedstihem ovlivovat sv chovn a znanm zpsobem snit riziko vzniku dopravn nehody.

Zkladnm kamenem pedvdavho zpsobu jzdy je vnmn. Zrakovm vnmnm zskv idi informace o dopravn situaci i o situaci vlastnho vozidla. Zrakem tak pejm vtinu podnt. Pro bezpenou jzdu je dleit nejen dobe vidt, ale tak sprvn pochopit to, co vidme. Rychlost zrakovho vjemu me bt ovlivnna adou okolnost stupnm pozornosti, pamt a zkuenost, rozsahem zornho pole, zdravotnm stavem, navou nebo alkoholem a nvykovmi ltkami.

Pro zachovn dobrho vnmn i pi delch jzdch, je dleit dbt na optimln polohu sezen, jzdu prokldat pestvkami a pestvky vyplnit vhodnou innost, kter sniuje navu za volantem fyzick aktivita na erstvm vzduchu, lehk oberstven apod. Nepodceujte vznam bezpenostnch pestvek! Po tyhodinov jzd idi reaguje jen s polovin rychlost, ne s jakou reagoval na stejn podnty pi zahjen jzdy.

Dobu potebnou pro zpracovn podnt je mon zkrtit, pokud ji pijme cvien oko, kter vnm ve dvou odlinch oblastech. Prvn je oblast ostrho vidn, tzv. centrln oblast, ve kter vidme oste a v plnch barvch. Zorn pole v tto oblasti je ovem velmi zk, zpravidla jen nkolik stup. Druhou oblast je tzv. perifern vidn, jeho zorn hel je velmi irok, ale oko v tto oblasti spe dobe zjiuje pohyb, hor je to s detaily i rozlienm barev. Pro idie je ovem i toto pole velmi dleit.

Pokud chce idi dobe vnmat informace z centrln oblasti zornho pole, mus neustle mnit smr pohledu. Nen sprvn upen pozorovat situaci jen zkou st zornho pole ve smru ped vozidlem, ale pohledem proptrvat ve i okol vozovky. Jestlie se zamme jen na jedno msto, me dojt i ke zmn smru jzdy. Oi idie mus bt vdy v pohybu a nesmj dlouho ustrnout na jednom mst. Je nutn sledovat zejmna pohybliv cle, vidt podrobnosti jako je teba pohyb ruky cyklisty, vychylujc se pedn kola pedjdnho vozidla nebo nohy chodce v prhledu pod stojcm autobusem. Lidsk oko navc pracuje jako dic systm a proto vdy jedeme ve smru, do kterho je nasmrovn pohled. Vzpomete si na sv dtstv a jzdu na kole. Pokud se pi jzd ohldnete na kamardy za sebou, automaticky podvdom otote idtky ve smru, kterm se dvte. Proto je dleit hlavn st pohledu udrovat ve sprvnm smru. Na pmch secch to znamen dvat se pmo a orientovat se podle pravho okraje vozovky. Pi jzd v zatkch se dvme vdy po smru prbhu zatky a na prav okraj vozovky.


Vloeno: 2010-04-08
automobily-nahradnidily.cz